Victor Kugler. Muž ze Sacramenta, který ukrýval Anne Frankovou

9. března 2006 v 12:29 | Diotalevi a Belbo |  Lidé ze Sacramenta
Kapitola: Zatčení
Přes dvojité dveře jsou slyšet hlasy. Muž z SS a další tři jeho kolegové překvapili Viktora Kuglera u jeho stolu. "Komu patří tato budova?" zeptal se muž v uniformě německy. Kugler, který vyrůstal v Rakousko-Uhersku, odpovídá perfektní němčinou: "Panu Pironovi, máme jej pronajatý".

"Přestaňte si s námi hrát!", zahřímá Němec. Jeho jméno je Karl Josef Silberbauer. "Chci vědět, kdo to tady vede?" "Já", odpoví Kugler.
Co chtějí tito lidé? Kugler, vždy rezervovaný a uhlazený muž, který lidem často připadá nepřístupný, si rychle snaží ve své mysli nalézt odpovědi na několik otázek: Přišli si pro něj? Nebo snad vědí o ukrývaných lidech? Kdo je zradil? Sousedé? Zaměstnanci? A proč ze všech těch dní bože právě dnes? To přece není možné! Teď, když Spojenci konečně prolomili blokádu v severní Francii a jejich příchod do města Amsterdam je otázkou jen několika málo týdnů..
Uplyne několik vteřin a Kuglerovy naděje se zhroutí jako domeček z karet. Ti muži vědí vše. Již není cesty zpět. Silberbauerova slova zní silou bouře, která zhasíná všechny naděje. "Vy zde ukrýváte Židy!"
V půdním traktu domu č. 263 v ulici Prinsengracht, kde se 25 měsíců ozývalo osm bázlivých hlasů, se rozhostilo ticho. A přece v něm zůstalo svědectví o všedním dnu, naději a nezkrotné touze žít jedné židovské dívky na prahu dospělosti. Svědectví o touhách, kterým nebylo dáno se naplnit. Na opuštěné a ztichlé půdě zůstal ležet na matraci útlý zaprášený sešit. Zůstal tam Deník Anne Frankové.
Victor Kugler. Muž ze Sacramenta, který ukrýval Anne Frankovou
Vydejte se s námi po stopách tragického dramatu moderních lidských dějin a jednoho ze stěžejních děl Západní civilizace. Jeden z jeho vedlejších příběhů začíná na začátku 20. století v malém podhorském městečku na severu habsburské monarchie. V Sacramentu tehdy žilo přibližně 7 tisíc obyvatel. Vedle katolické většiny také dále asi 300 protestantů a 100 Židů. K české národnosti se zde tehdy hlásilo pouhých 750 obyvatel.
Victor Gustav Kugler se zde švadleně Emmě Kuglerové narodil 5. nebo 6. června roku 1900. Jeho matka byla dcerou Wilhelminy Erben a Antona Kuglera, který pracoval v sacramentském pivovaru jako nižší sládek. Jeho kmotr Gustav Kugler zde byl projektantem a architektem. Victor byl nemanželské díte a proto byl vystaven celý svůj mladý život obecnému posměchu. Navzdory tomu absoloval s vynikajícím prospěchem Volks-und Bürgerschule für Knaben (vedle kostela svatého Laurencia) a ještě jako mladík - ve svých deseti letech - odchází studovat do Beecku nedaleko Duisburgu. Pak se vrátil do Sacramenta a v roce 1916 zde s vynikajícím prospěchem získal diplom na odborné tkalcovské škole.
V této době byl Kugler výrazně nacionalisticky orientován - dochovala se např. jeho báseň Deutsch Sein (Být Němcem): Němec musí stoupat vzhůru strmými horami jako zářný příklad pro každého jednotlivce…
Během První světové války sloužil v Rakousko-Uherském námořnictvu (Kaiserliche und Konigliche Matrosenkorps), kde byl raněn a v roce 1918 odvelen do zálohy. Po založení Československa se již do Sacramenta nevrátil - pracuje jako elektrikář v Německu a v roce 1920 odchází do holandského Utrechtu. Jeho spolupracovník z této doby jej popisuje následovně: Vysoký atraktivní muž se zamyšlenou povahou, ale velmi precizní. Vždy byl vážný, nikdy nedělal vtipy. Kugler vždy kráčel svoji vlastní cestou, přesto byl vždy velmi zdvořilý a pozorný.
Victor Kugler nahoře vpravo
Vroce 1933 začal pracovat v Amsterdamu ve společnosti Opekta Company, která obchodovala s kořením, a jejímž vlastníkem byl Otto Frank. V květnu 1938 se stal holandským občanem. V této době se Kugler setkává s mnoha německými Židy, kteří utíkají z Říše a jeho nacionalistické založení rychle ustupuje.
Po obsazení Holandska byla firma přejmenována na Gies a Co. a Kugler se stal jejím ředitelem. Frank sám firmu na Kuglera převedl, protože Židé v Říši nesměli podnikat a byla to tak jediná šance jak zabránit konfiskaci. Povinná segregace Židů na sebe nenechává dlouho čekat. Holanďané s nimi měli zakázáno přijít do kontaktu, nicméně Kugler a jeho žena se nadále s rodinou Franka stýkali a přátelili.
Mezi červencem 1942 a srpnem 1944 ukrývá Victor Kugler spolu s dalšími třemi muži v jednom z amsterdamských domů rodinu Otto Franka, rodinu Van Pelse a jejich známého, zubaře Fritze Pfeffera.
V půdním úkrytu je i Frankova dcera, Annelies Marie Franková. Anna dostala ke svým třináctým narozeninám 12. června 1942 deník. Píše do něj obden o svých pocitech a přáních, o nesmělém sbližování se šestnáctiletým Peterem van Pelsem a časem - jak dospívá - i o abstraktnějších věcech: o podstatě člověka a víře v Boha. Poslední zápis v deníku je ze dne 1. srpna 1944. O tři dny později byli ukrývaní udáni anonymním telefonátem. Jejich ochránci, Kugler a Johann Kleiman, byli odvlečeni gestapem.
Anne a všichni ostatní byli obratem transportováni do koncentračního tábora ve Westborku a začátkem září 1944 do Osvětimi. Odjíždějí posledním vlakem, který byl z Holandska do Osvětimi vypraven. V té době již bylo Anně tři měsíce patnáct let a nebyla tedy okamžitě poslána do plynové komory jako všechny děti. Na ruku jí bylo vyraženo identifikační číslo, byla dezinfikována, ostříhána do hola a nasazena na otrocké práce. V říjnu byla Anne převezena se svou sestrou Margot do tábora v Bergen-Belsen. Na začátku března 1945 se v táboře rozmohla epidemie tyfu, které padlo za oběť 17 tisíc lidí. Annelies Marie Franková umírá pár dní po své sestře, někdy v první polovině března.
Její deník našla po válce v půdním úkrytu uklízečka a předala ho Ottovi Frankovi, který jako jediný z ukrývaných přežil konec války. Z deníku Anne Frankové se stal prakticky přes noc bestseller - byl přeložen do mnoha jazyků, několikrát zdramatizován a zfilmován.
Victor Kugler pomáhal oběma židovským rodinám, aniž o tom věděla jeho těžce nemocná žena. Do úkrytu docházel takřka denně celé dva roky, sháněl noviny, na černém trhu kupoval potravinové lístky, donášel jim peníze z daňových úniků. Jeho postava byla dlouho zahalena rouškou tajemství. Anna Franková se o Kuglerovi v Deníku často zmiňuje, nicméně o něm píše pod přezdívkou Harry Kraler. Anna zmiňuje jeho práci pro skrývající se, věci, které do úkrytu nosil a rozvážnou starostlivou povahu. Teprve v roce 1996 věnovala Kuglerova švagrová Muzeu Anny Frankové dokumenty, které odhalily mnohé podrobnosti o jeho životě; mj. také jeho česko-německý původ.
Po udání byl Kugler nějaký čas v cele pro vězně odsouzené k smrti. Poté byl převezen do koncentračního tábora v Amersfoortu. Transportu do Německa se Kugler šťastně vyhnul díky tomu, že železniční stanice v Amersfoortu byla zničena při leteckém útoku na Arnhem. 28. března 1945 byl poslán do pracovního tábora ve Zwolle v Německu, kde pracoval na protitankových zákopech. Poté byl s dalšími šesti sty vězni odeslán na pochod do Německa, nicméně v Zevenaaru na jejich konvoj zaútočily britské spitfiry. Kuglerovi se podařilo utéct a vrátit se do svého domu u Amsterdamu, kde se skrýval do konce války.
V roce 1955, tři roky po smrti své první ženy, se Kugler znovu oženil a přestěhoval se do Kanady, kde v té době již žili jeho bratr, sestra i matka. Zde na školách vypráví svůj příběh a místní neonacisté mu za to vyhrožují smrtí.
Victor Kugler před sochou Anny Frankové v Utrechtu, 1975
V roce 1973 je Kuglerovi udělen Yad Veshem, Řád spravedlivých mezi národy, jehož nositeli jsou mimojiné také Nicholas Winton a Oskar Schindler. Yad Veshem je nejvyšší izraelské státní vyznamenání pro oběti Holocaustu. V překladu značí Yad Veshem ,památník a jméno´. To podle Svědectví proroka Izajáše (kapitola 56, verš 5): …a jim pak věnuji ve svém domě a na svých hradbách památník a jméno… Dám jim jméno věčné, které jim nebude nikdy odňato…
Yad Veshem v Jeruzalémě
V roce 1977 odměnila Victora Kuglera kanadská nevládní organizace vyznamenáním za boj proti antisemitismu a za pomoc ukrývaným osobám deseti tisíci dolary. Kugler umírá 16. prosince 1981.
Více o Anně a Victorovi zde
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 (tiež) kuglerová (tiež) kuglerová | E-mail | 6. září 2013 v 13:47 | Reagovat

Pri mene kugler sa stretávame s mnohými zaujímavými osudmi. Keďže som toto krásne meno zdedila po otcovi, tak sa snažím nájsť všetko, čo sa k nemu viaže. Medzi Kuglerovcami boli svätci (Eustachius), ale aj neznabohovia, spisovatelia, básnici... Stálo by za to pozbierať čriepky ich životných osudov a dať ich dokopy.

2 Martin Bartoš Martin Bartoš | E-mail | 17. prosince 2015 v 18:19 | Reagovat

Viktor Kugler se narodil ve Vrchlabí. Jsme na to pyšní.

3 Jan Kirschner Jan Kirschner | E-mail | Web | 17. ledna 2016 v 11:47 | Reagovat

Ano V.K. je z Vrchlabí, nevím proč zde uvádíte, že se narodil v Sacramentu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama