Six feet under (aneb kde ti naši Sudeťáci jsou)

31. srpna 2010 v 15:16 | BB |  veřejné věci
Krajina, kde jsou pod zemí nepohřbení lidé, je prokletá.

Ptáte se proč? Protože, jak chcete mít rád nějaké místo, když víte, že stačí párkrát kopnout a vturánu si připadáte jako Hamlet pózující s lebkou? Člověk normálně psychicky založený se s tím místem nikdy neztotožní, nikdy je nevezme zcela za své, nezasadí na něm růže ani neobnoví zpustlý sad. Zůstane odcizen (Pozn. 1). Toť onen veskrze banální rozměr "prokletí", o kterém mluvím.
Město, které předstírá, že jeho historie začala v roce 1945, je směšné. Historie je tam, kde ji málokdo čekal, six feet under. A zase si budeme hrát na "starousedlíky", budeme hrát hru na to, kdo je tady už 20, 30 let nebo dokonce od války, a nálada se bude tak trochu podobat filmu "Je třeba zabít Sekala". A město bude připomínat hrozivě (a zároveň i trochu komicky) mlčenlivé křivospříseženství, které umlčí a usyčí každého, kdo porušuje Omertu. Každého, kdo do města vnese neklid.
Riesengebirge (C.D.Friedrich). Nádherné, že? Jen kdybychom (ne)věděli, co je půl metru pod zemí ..

Je léto, léto roku 1945. Vzduch se tetelí horkem. Po silničce kopírující jižní svahy Krkonoš se směrem od Černého dolu plouží nákladní auto, jehož korba je obsazena lidmi. Za letištěm před Sacramentem zabočí před Vápenickým potokem na polní cestu a za chvíli zmizí za větvemi stromů. Je trochu potměšilé, že ke každé masové vraždě se - jakoby náhodou - přichomejtne nějakej svědek. Třeba dítě, holčička. Nemůže přece za to, že na kopci nad letištěm je tolik borůvek.

Poznámka 1: Je nicméně znám případ, kdy se Srb v Bosně a Hercegovině koupal v jezeru, na jejímž druhém konci z něj právě vytahovali mrtvá těla bosenských muslimů, a když mu to řekli, odmítl to vzít na vědomí a koupal se dál. Vytěsnění je tedy možné.
Realitu zakoušíme jako danou, ale spíše je na místě hovořit o obrazu, který si každý za sebe malujeme podle své chuti (a taky trochu podle dalších malířů okolo, kterým koukáme přes rameno). Ne nadarmo se říká: "Nemaluj si to tak" nebo "Už sis to maloval viď?". Problém je ale (podobně jako u starých vícekrát přemalovávaných děl) v tom, že když jejich vrstva nanesená (z jakýchkoliv důvodů) na obraz  přesáhne jistou mez, začne se obraz sám od sebe odlupovat.

Poznámka 2: do diskuse o hrobech přispěl nedávno i europoslanec ODS Jan Zahradil na svém blogu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sergei Sergei | E-mail | Web | 6. února 2012 v 14:13 | Reagovat

Moc hezký článek =).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama